Hned po úvodním buly, na kterém jsme potkali v rozhodcovském i naše spoluhráče Milana a Pavla (bohužel jiní rozhodčí nebyli k dispozici), na nás soupeř vlétl a uzavřel nás do našeho obranného pásma. Na první gól se nemuselo ani dlouho čekat, hned v úvodu nás přečíslili útočníci soupeře a na zakončení blafákem byl náš Karel B. v bráně krátký. Bohužel gól nás nezvedl, a i když jsme v poli nehráli špatně, do první vážnější šance (před bránu Borů) jsme se dostali téměř až po dvaceti minutách hry. To svědčilo také o tom, že naše útočná hra nebyla dobrá. V obranné hře jsme přece jenom na tom byli  o něco lépe a tak se hráčům Borům dařilo poměrně stěží navyšovat stav utkání. Naše obranná ulita však postupem času nevydržela a tým Borů nám do konce první půle ještě nasázel dva góly. V první části jsme moc šancí neměli a tak vedení o tři góly bylo zcela pro tým Borů zasloužené.
 

O přestávce v naší kabině jsme se snažili hlavně povzbudit, herně jsme na Bory nestačili, ale přece jen jsme neměli ve druhé půli co ztratit. Taktika zůstala stejná, chtěli jsme co nejdéle vydržet bez dalšího inkasovaného gólu a hlavně zlepšit hru dopředu.
Obraz hry se od začátku druhé půle nesl ve stejném "duchu" jak první fáze. Stále jsme se bránili, i když naše hra dopředu byla přece jen lepší. První gól druhé půle vstřelili hosté, tedy tým HC. My jsme však nedlouho poté odpověděli. O náš první a také v tomto utkání poslední gól se postarala třetí lajna. Dobrým napadáním jsme se dostali k puku, Luboš Cink svoji střelou či přihrávkou našel před bránou Radka Novotného, pro kterého dorážka znamenala protrhnutí své letošní střelecké "smůly". Vstřelený gól byl vyústěním určitě velmi dobré hry této naší třetí formace.
Kdo si myslel, že se po vstřeleném gólu můžeme vyrovnat herně hráčům Borů, mýlil se. To co přišlo v následujících minutách, se velmi těžko popisuje. Nastala naše "tragická" dvacetiminutovka, ve které jsme inkasovali neuvěřitelných devět branek. Góly do naší sítě padaly jak po "máku", naše taktika a hra zcela zkolabovala (nepomohl ani time-out). Hostující hráči si s námi hráli jak "kočka s myší", vylepšili si určitě své statistiky a hlavně sebevědomí do dalších zápasů. A tak se nebylo ani čemu divit, že jsme závěrečný hvizd utkání přijali s velkou úlevou. Do kabin se nám tedy nešlo určitě v dobré pohodě.